Počet nezaměstnaných ve věkové skupině nad 55 let v posledních několika letech klesá. Znamená to, že by se už tito lidé nemuseli tolik obávat ztráty zaměstnání?
Že by snad firmy pochopily, že zaměstnanci v předdůchodovém věku mohou být pro její fungování přínosem? Zní to lákavě. Obávám se ale, že realita takto růžová není.
Dnešní padesátníci a šedesátníci patří stále k té skupině lidí, pro kterou představuje ztráta zaměstnání velký problém. Pokud nejsou profesí top manager nebo třeba politik, u kterých jsou věk a nabyté zkušenosti výhodou, čeká je při hledání nové práce velice pravděpodobně strastiplná cesta. Za dnešními líbivými čísly totiž nestojí prozření ze strany vedení firem, ale nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil. Nebýt toho, byla by situace úplně jiná.
Celé je to vlastně ale jeden velký paradox. Starší lidé hledají obtížně práci, protože zaměstnavatelé dávají přednost mladým. Přitom populace stárne, zvyšuje se hranice pro odchod do důchodu a podle odhadů vzroste do roku 2050 populace osob starších 55 let o více než polovinu
Vyšší zaměstnanosti brání předsudky
Není pochyb o tom, že starší lidé jsou při hledání nové práce znevýhodňováni. Dennodenně narážím na pracovní inzeráty ve znění: „Do našeho mladého týmu hledáme…“. Existuje nespočet studií a průzkumů, proč k této diskriminaci dochází. Vedle objektivních příčin, jako jsou například zdravotní omezení, jsou podle mě nejdůležitější určité zažité stereotypy a předsudky. Starší lidé jsou podle mnohých pomalí, nepřizpůsobiví, špatně se učí, neznají jazyky a nezvládající moderní technologie.
Pravda to, podle mého názoru, je jen částečně. Alespoň základní počítačová gramotnost již dnes nepředstavuje problém ani pro tuto věkovou skupinu. Chybu spíše spatřuji ve vedení firem, které neumí se staršími zaměstnanci pracovat. Vylučují je například z dalšího vzdělávání, které ale jinak běžně ostatním zaměstnancům nabízejí. Účast na kurzech je tak vlastně odepřena těm, kteří ji potřebují nejvíce. Podle studie britské pojišťovny Aviva cítí 44 % zaměstnanců nad 50 let, že je zaměstnavatelé nepodporují v jejich kariérním růstu. Řada starších pracovníků navíc uvádí, že nejsou zváni ani například na důležitá firemní jednání.
Zaměstnanci nad 55 let zvyšují HDP
Zaměstnanci v předdůchodovém věku přitom nabízejí svým zaměstnavatelům nejen dlouholeté zkušenosti a znalosti. Jsou časově flexibilnější než mladí pracovníci s malými dětmi. Vykazují vyšší loajalitu a mnohdy odvádějí preciznější a důslednější práci než mladší kolegové, protože jsou více motivovaní. Podle výzkumů navíc firmy mající ve svých řadách zaměstnance různých věkových kategorií překonávají lépe krize a mají lepší finanční výsledky.
Britská poradenská společnost PwC jde ve svých tvrzeních ještě dále. Zaměstnanost lidí starších 55 let podle ní dokonce ovlivňuje výši hrubého domácího produktu. Pokud by míra zaměstnanosti lidí nad 55 let dosáhla 78 %, mohly by státy OECD, podle hlavního ekonoma společnosti, navýšit své HDP o 3,5 bilionu dolarů. Společnost zveřejňuje tzv. Golden Age Index, který hodnotí 34 zemí OECD podle toho, jak umí využívat ekonomický potenciál starších pracovníků. V žebříčku se tradičně na prvních místech objevují Island a další severské státy, u nichž je zaměstnanost osob starších 55 let nad 70 %. Česká republika se drží na 20. místě s asi 62 % zaměstnaností.
I u nás nalezneme společnosti, které již přehodnotily svoji personální strategii a cílí své nábory i na starší zaměstnance, do kterých pak investují svůj čas a peníze. Vzhledem k demografickým změnám je jisté, že se jim tato investice vyplatí. Takových společností zatím ale není dost, převažují firmy se zahraniční účastí.
Posun odchodu do důchodu nepřinese řešení
Nemyslím si, že bychom podobný názorový obrat mohli očekávat i u dalších zaměstnavatelů. Můžeme sice navýšit věkovou hranici odchodu do důchodu, ale takové legislativní represivní opatření rozhodně není dostačujícím nástrojem k tomu, aby firmy změnily svůj pohled na starší pracovníky a odhodily předsudky. Prodloužení odchodu do penze musí provázet komplex opatření a změn v celé společnosti.
Jaké konkrétní nástroje se k podpoře zaměstnanosti lidí nad 55 let podle mě nabízí?
1. Zkrácené pracovní úvazky, sdílená místa a další benefity
Zaměstnanost lidí v předdůchodovém věku ovlivňuje nabídka zkrácených pracovních úvazků. V těch naše země zatím zaostává. Zatímco v západní Evropě se míra částečných úvazků pohybuje kolem 30 %, u nás dosahuje pouhých 14 %. Výrazným motivačním nástrojem pro zaměstnavatele budou i do budoucna, stejně jako dnes, finanční příspěvky a jiná zvýhodnění od státu. Po vzoru severských zemí se nabízí například zkrácená pracovní doba bez současného snížení mzdy, nebo nabídka dodatečné dovolené.
2. Odklad odchodu do důchodu, plánované stárnutí
Zaměstnancům se musí vyplatit, aby neodcházeli do předčasného nebo i řádného důchodu, pokud jim to umožňuje jejich zdravotní stav a chtěli by nadále pracovat. Důležité je, aby jim byly veškeré informace o případných finančních pobídkách jednoduše k dispozici.
3. Investice do celoživotního vzdělávání, zvyšování kvalifikace
Zcela na místě je přehodnocení a navýšení nabídky dalšího vzdělávání a rozvoje pro věkovou skupinu od zhruba 45 do 65 let. Není pravda, že by starší lidé neměli žádné ambice a nikam nesměřovali. V první řadě je třeba se zaměřit na práci s informačními technologiemi.
4. Poradenství a podpora
Nezastupitelnou úlohu sehrávají nejrůznější podpůrné organizace a úřady, které zprostředkovávají starším lidem potřebné informace a nabízejí podporu v náročném životním období, kterým ztráta zaměstnaní v pozdním věku bezesporu je. Tyto organizace dokáží motivovat, pomoci s přípravou životopisu i přípravou na pohovory.Demografické prognózy jsou nekompromisní. Je třeba se více věnovat starším zaměstnancům a investovat do jejich dalšího profesního rozvoje. Znamená to součinnost státu, firem i školství i tak důležitou změnu nastavení myslí mnohých lidí. Zaměstnávat starší generaci se zkrátka musí stát atraktivní.
Inga Petryčka
