Méně řepky, více ovoce a zeleniny. Pomohou současné krize k obrodě našeho zemědělství?

¨

Tak nám ta naše pole zase pěkně zežloutla. Také stejně jako já každý rok na jaře nevěřícně kroutíte hlavou nad tím, kam že to dospělo naše zemědělství? Místo brambor řepka, místo jablek kukuřice a těmto dvěma plodinám asistuje pšenice a ječmen. A my vesele nakupujeme v supermarketech jablka z Chile a zeleninu ze Španělska a Itálie. Selský rozum byl zkrátka zase jednou převálcován silou trhu (a dotací).

Nejsem odborník na zemědělství a ani si na něj nechci hrát. Jen jsem vždy byla přesvědčena o tom, že pokud chceme chránit úrodnou půdu a udržet její rovnováhu, musí rostliny pěstované na polích promyšleně rotovat. V minulosti se tak na jedné ploše střídalo i klidně sedm nebo osm druhů plodin. A jeden rok pak zůstalo pole odpočívat, nepěstovalo se na něm nic.

Už při zběžném pohledu je ale jasné, že současné zemědělství má k tomuto ideálu daleko. Důležitější je ekonomický profit. Pěstování kukuřice narostlo o pětinu, pěstování řepky o více než třetinu. Produkce brambor naopak klesla skoro o polovinu a produkce zeleniny a ovoce pak téměř o pětinu.

Nadměrné pěstování řepky kritizuje například profesor Zdeněk Žalud, bioklimatolog z Mendelovy univerzity. Říká, že spotřebuje velké množství vody a živin, i když na druhou stranu připouští, že je protierozní. Podle něj by ale měla v ideálním případě růst na méně než deseti procent zemědělské půdy, což se rozhodně neděje.

Jaké jsou důsledky dnešní intenzivní rostlinné výroby?

  • V kombinaci s klimatickými změnami a extrémním suchem představuje nynější pěstování stále větší hrozbu pro zemědělskou půdu, a potažmo i celou krajinu. O udržitelném rozvoji nemůže být ani řeč.
  • Česká republika je velice málo potravinově soběstačná. A to i u takových běžných komodit jako jsou jablka nebo vejce.

Je pravda, že politici si jsou těchto problémů vědomi. Již několik let jsme svědky ambiciózních plánů na snížení plochy oseté řepkou (což se, musím přiznat, v posledních několika letech i pomalu děje) a rozšíření ploch s bramborami, pícninami, ovocnými sady a zeleninou. Stejně tak se hovoří o nutnosti trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů, o potřebě zadržování vody v krajině a o ochraně proti erozi. Environmentální dopady hrají větší roli i v unijní zemědělské politice a v systému rozdělování dotací.

Zní to hezky, otázkou ale zůstává, jaká bude skutečná realita. Myslím si, že v tomto ohledu by nám paradoxně mohla letošní koronavirová krize znásobena extrémním suchem pomoci. Pandemie koronaviru nám dala lekci v tom, že soběstačnost není něco, co bychom měli v dnešním globalizovaném světě podceňovat. A je jedno, jestli jde o zdravotnické pomůcky nebo potraviny. Klimatické změny a s nimi spojené sucho nám zase dokazují, jak důležité je trvale udržitelné zemědělství. Ať už je ekonomická rentabilita řepky jakákoli, jíst se nedá. A náhradu za vyčerpané přírodní zdroje si za peníze z řepky také nekoupíme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NEWSLETTER

Buďte v obraze!

Přihlašte si můj newsletter a já vám budu posílat to nejzajímavější z mého webu, aby vám už nic neuniklo. Stačí zadat e-mailovou adresu a stisknout tlačítko.