Letem světem, kde vládnou ženy

¨

Ženy a politika. Zdá se, že málokteré slovní spojení dokáže vzbuzovat emoce a vyvolávat vášnivé debaty po tak dlouhou dobu. Jen stěží lze uvěřit tomu, že i více než sto let od chvíle, kdy si ženy vybojovaly právo volit, je toto téma stále aktuální.

I v jednadvacátém století je žena ve vysoké politické funkci raritou, vybočením z nudné šedi pánských obleků.

Barack Obama nedávno dokonce uvedl, že ženy jsou pro řídící funkce lepší, než muži. Také řekl toto: „Jsem si absolutně jistý, že do dvou let, kdy by každý národ na zemi řídily ženy, bychom viděli výrazné zlepšení napříč všemi oblastmi… životní úrovně i výsledků.“

Já sama si nemyslím, že jsou ženy lepší než muži. Myslím si, že se muži a ženy doplňují. Každý člověk dokáže vnést do řešení problému svůj osobitý pohled na věc. Ženy často vnímají věci určitou optikou, která se liší, také díky své zkušenosti s mateřstvím. Takže souhlasím s Obamou v tom, že pokud by bylo v politice více žen, tak to brzy pocítíme na zlepšení v mnoha oblastech. Počet žen v politice je podle mě, zvláště u nás, stále velmi malý.

Senzaci vyvolala v poslední době nová finská premiérka. Nejenže je ve svých 34 letech nejmladší předsedkyní vlády na světě, ale navíc vládne v koalici s dalšími 4 ženami. Je více než symbolické, že ženy pomyslně ovládly právě zemi, která jim přiznala volební právo jako jedna z prvních na světě.

Zkusme se pro zajímavost podívat, ve kterých dalších evropských zemích se ženy prosadily do nejvyšších státních funkcí.

Severské země jsou dlouhodobě na špici, co se zastoupení žen v politice týče. Premiérku bychom nalezli vedle Finska také v Dánsku, v Norsku nebo na Islandu. Mimochodem, není to tak dávno, co svět obletělo video dánské premiérky, která se rozesmála uprostřed projednávání záměru vlády vykoupit slony a velblouda Aliho kvůli opatření proti chovu divokých zvířat v cirkusech. I ženy umí dostat do politiky nadhled a laskavý humor :-).

Z dalších zemí, kde do křesla předsedy vlády usedla žena, není určitě třeba připomínat Německo, překvapením ale může být pro někoho Rumunsko nebo Srbsko.

Z českého pohledu byla jistě nejzajímavější volba historicky první prezidentky na Slovensku. Dalšími hlavami státu z řad něžnějšího pohlaví se pyšní třeba Chorvatsko nebo Estonsko. Donedávna ale také třeba Švýcarsko.

Česká republika na svoji prezidentku či premiérku stále ještě čeká. Žena v současné chvíli není ani ve vedení Poslanecké sněmovny, ženy nalezneme pouze v čele výborů. V současné době  řídí ženy 6 z 18 sněmovních výborů. V Senátu je ve vedení zastoupena žena na pozici místopředsedkyně. Historicky byly ženy v nejvyšších pozicích Parlamentu pouze 2x, předsedkyní dolní komory byla Miroslava Němcová, předsedkyní Senátu byla v minulosti Libuše Benešová.

Z hlediska žen ve vrcholných funkcích byl rok 2019 vedle Finska přelomový i pro Evropskou unii. Historicky poprvé stanula žena ve vedení Evropské komise i ve vedení Evropské centrální banky. Žena vede od tohoto roku například i mezinárodní celoevropskou organizaci Radu Evropy, která sdružuje 47 evropských států.

Inga Petryčka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NEWSLETTER

Buďte v obraze!

Přihlašte si můj newsletter a já vám budu posílat to nejzajímavější z mého webu, aby vám už nic neuniklo. Stačí zadat e-mailovou adresu a stisknout tlačítko.