Jaký osud čeká klášter sv. Gabriela? A co pro jeho zachování můžeme udělat my sami?

¨

Přistupujeme ke kulturním památkám tak, jak by si zasloužily?

Někdy mi připadá, že ne. Zvlášť, když se zamyslím nad stovkami církevních staveb – památek, které máme jen na území Prahy. Tito němí svědkové dávných časů přečkali zpravidla několik staletí, přežili války a nepřátelské ničení, přesto takřka nepřetržitě dokázali sloužit lidem a jejich vztahu s Bohem. Dnes řada z nich chátrá, případně se nad nimi a jejich budoucností vznášejí otazníky.

Když k tomu připočtu nespravedlivé zdanění církevních restitucí, máme opravdu “pěkný obrázek” toho, jak si vážíme svého kulturního dědictví.
Na druhou stranu, říkám si, nemá smysl nadávat, ale pokusit se s tím něco udělat, přestože záchrana památek není zrovna malé sousto, zvlášť pro jednoho člověka.

Právě proto mě zaujala iniciativa České křesťanské akademie a spolku ZaPět, dvou organizací, které ve spolupráci s nadačním fondem Malakim rozjely aktivity za záchranu kláštera sv. Gabriela a stejnojmenného kostela.

Klášter svatého Gabriela na Smíchově je úchvatná stavba. Je to jedno z duchovních míst, které nás propojuje s Evropou. Vznik kláštera byl zapřičiněn represemi, které spustil Otto von Bismarck v rámci kampaně proti katolicismu v 80. letech 19. století. To mimo jiné vedlo i k odchodu benediktinů z německého Beuronu, kde měli svůj domovský klášter. V roce 1880 získali mniši klášter v Emauzích a o něco později vybudovali klášter také pro své ženské protějšky. Tak vznikl klášter sv. Gabriela. Benediktinské mnišky však v klášteře dlouho nepobyly. V roce 1919 odešly v důsledku protiněmeckých nálad z naší země. Klášter postupně doputoval do rukou státu, resp. Poštovního úřadu a dnes je v rukách České pošty. Česká pošta se snaží od roku 2016 klášter prodat. Zatím neúspěšně.

Jaký osud čeká klášter svatého Gabriela?

Na tuto otázku je těžké odpovědět. Jisté je, že bychom se o osud kláštera měli zajímat a nedopustit, aby došlo ke znehodnocení tohoto prostoru. Součástí kláštera je kostel zvěstování Panny Marie, zvaný též kostel sv. Gabriela. Ten je vyzdoben v beuronském stylu a odborníci jej řadí mezi přední ukázky tohoto uměleckého stylu v rámci celé Evropy.

Kostel dodnes slouží jako místo pro konání bohoslužeb. Kvůli prodeji kláštera a navazujícího areálu však hrozí, že může být přístup do kostela ztížen či znemožněn.

Věřím, že se podaří najít takové řešení, které pomůže udržet klášter v provozu a současně bude nadále přístupný zdejší unikátní kostel. 18. září se bude konat veřejná debata o budoucnosti kláštera. Mezi diskutujícími budou odborníci na beuronské umění, památkáři, představitelé církve, zástupci samosprávy i zástupce České pošty. Jsem přesvědčená, že diskuse pomůže připravit lepší osud pro sv. Gabriela.

Osobně si myslím, že by tu měl stěžejní roli sehrát stát. Církve dost těžko dají dohromady tolik finančních prostředků, aby mohly klášter za 420 milionů korun od České pošty odkoupit. Takto rozsáhlý objekt najde jistě své využití. Může to být například škola nebo sídlo jiných institucí, to by bylo více než reprezentativní využití kláštera. Také věřím, že sv. Gabriel má potenciál dostat se na seznam světového dědictví UNESCO. O jeho jedinečnosti nemůže být pochyb.

Ostatně, “případ Gabriel” je svým způsobem ukázka, jak se dokážeme postarat o své kulturní a historické dědictví. 

Jaký osud byste viděli pro klášter sv. Gabriela Vy? Souhlasíte s tím, aby jej převzal do své správy stát? 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NEWSLETTER

Buďte v obraze!

Přihlašte si můj newsletter a já vám budu posílat to nejzajímavější z mého webu, aby vám už nic neuniklo. Stačí zadat e-mailovou adresu a stisknout tlačítko.