Jak udržet vodu v krajině – několik postřehů ke kulatému stolu v senátu

¨

Hospodaření s vodou je velké téma těchto dnů. V KDU-ČSL to bereme velmi vážně, stejně jako další oblasti ochrany životního prostředí. Možná jste už viděli náš web na podporu ochrany klimatu a životního prostředí v České republice. Najdete tu naše lidovecké desatero, tedy konkrétní opatření, která chceme prosadit.

Osobně se o tuto oblast velmi zajímám, a proto jsem se zúčastnila konference v Senátu Parlamentu ČR na téma “Problematika udržení vody v krajině” . Akce probíhala formou diskuse u kulatého stolu. Pozvaní byli lidé, kteří mají k dané věci skutečně co říct. Posuďte sami. 

Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., rektor ČZU v Praze, Jiří Malík, předseda Spolku Živá voda, Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství, Ing. Jan Doležal, tajemník Agrární komory ČR, a několik dalších hostů podobného zaměření, stejně tak kapacit v oboru.

Některé příspěvky byly alarmující. Dozvěděli jsme se, co asi současně nikoho už nepřekvapí, nicméně je dobré si to připomenout, že se z půdy vytrácí živiny. To má důsledek i pro chov zvířat a navazující zemědělskou produkci. Zvířata nemají dostatek rostlinné stravy a bílkovin a v podstatě vymírají.

Podle přítomných zemědělců je jedním ze zdánlivě nesouvisejících překážek rostoucí byrokracie, jak zdůrazňoval především Jaroslav Šebek ze Sdruženi soukromých zemědělců. Zemědělci se tak namísto péči o půdu a krajinu musí zabývat nekonečným papírováním.

Důležitý tmel českého zemědělství je rodinná farma, jak zaznělo z několika úst.

Ing. Vladimir Pícha, který zastupoval Zemědělský svaz ČR, vidí cestu k udržení vody v krajině v souvislosti se zemědělstvím zejména v těchto čtyřech opatřeních:

  1. Zvýšit podíl organické hmoty v půdě
  2. Využívat moderní technologie pro práci s půdou (šetrné k půdě a současně efektivní z pohledu práce)
  3. Budování záchytných nádrží na vodu
  4. Cílenou a systematickou tvorbu krajinných prvků

Stranou zemědělství, které mělo na konferenci zcela oprávněně nejvíce prostoru, mě zaujalo varování senátorky RNDr. Jitky Seitlové v souvislosti s rostoucími průměrnými teplotami u nás. Ten má spočítáno, že pokud vzroste teplota o 4°C, sníží se HDP u nás o 8 %. Pokud tedy někdo preferuje čísla, tady je pádný argument, proč se celou věcí zabývat.

Zaujala mě ale ještě jedna myšlenka. Zmínil ji senátor Petr Orel a nerada bych, aby zapadla. Není totiž až tak populární. Nicméně se s ní ztotožňuji. V rámci boje za lepší klima investujeme do řady projektů, ale nevěnujeme pozornost tomu, abychom vyhodnocovali jejich účinnost. Nejde jen o peníze, i když ty jsou i v tomto případě až na prvním místě. Jde také o to, abychom na základě dosažených výsledků mohli případné řešení aplikovat i do dalších oblastí, regionů atd., nebo případně naopak dokázali dané řešení modifikovat, aby bylo účinnější.

Osobně bych ráda navrhla řešení v podobě webového portálu, který bude provázet žadatele o projektové dotace celým procesem od žádosti, přes administraci projektu až po jeho vyhodnocení. Transparentním způsobem tak bude vidět, v jaké fázi se projekt nachází, kolik se vyčerpalo peněz a jaké jsou výsledky.

Konferenci považuji celkově za zajímavou, obecně jsem ráda, že se o tomto tématu víc a víc diskutuje, ale také oceňuji, že z té diskuse vznikají konkrétní řešení. Za sebe bych ale ráda dodala ještě jednu věc.

Myslím si, že tady se přesně ukazuje to, jak fungují (někteří) politici. Pokud stát nebo EU uvolní do systému péče o životní prostředí peníze na různé projekty, měli bychom dbát důrazně na to, aby tyto peníze sloužily svému účelu a zejména lidem, na které tíže klimatických změn dopadá. Dotace a environmentální programy by neměly sloužit politikům, ale lidem.

Inga Petryčka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NEWSLETTER

Buďte v obraze!

Přihlašte si můj newsletter a já vám budu posílat to nejzajímavější z mého webu, aby vám už nic neuniklo. Stačí zadat e-mailovou adresu a stisknout tlačítko.