Generál Petr Pavel je člověk, který má za sebou opravdu velké zkušenosti. V armádě prošel celou řadou pozic, od působení na zahraničních misích, až po funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR, přičemž následně působil jako nejvyšší vojenský velitel NATO. Těžko hledat takovéhoto druhého člověka u nás, který by mohl zasvěceněji mluvit o otázkách národní obrany, bezpečnosti, ale také našeho místa v rámci Evropy.
V pátek 6. září se konala v přednáškovém sále klubu Sysifos přednáška a diskuse s generálem Pavlem na téma bezpečnosti v Evropě.
Generál Pavel několikrát připomněl a zdůraznil, jak je z pohledu bezpečnosti České republiky důležité naše členství v Evropské unii a v NATO. Vyslovil také řečnickou otázku, kde bychom byli, kdyby to tak nebylo.
Možná to někomu v dnešní době zní jako klišé, možná někdo dokonce požaduje, abychom se z těchto svazků co nejdříve vyvázali, nebo by nás chtěl přimknout k Rusku. Osobně však beze zbytku souhlasím s generálem Pavlem. Nevím, nakolik dnešní Rusko představuje reálnou hrozbu pro Evropu, resp. členské státy Evropské unie. Jisté ale je, že své Rusko předvedlo v posledních letech několikrát a to v případě Ukrajiny a Krymu. Věřím, že členství v EU a Severoatlantické alianci je pro nás zárukou, že se v naší zemi něco podobného jen tak neodehraje. Ať už by taková hrozba přišla z kterékoli strany.
Petr Pavel projevil své realistické uvažování i v otázkách na globální hrozby a rizika. Na mou připomínku k zastaralému pojetí smlouvy o nešíření jaderných zbraní konstatoval, že tato smlouva nedává smysl, protože je zastaralá a nemají je podepsanou všechny země, které jaderné zbraně vlastní. Podle generála Pavla by měla vzejít iniciativa za vytvoření nové globální smlouvy, kterou podepíší nejen ti, co zbraně vlastní, ale do budoucna k tomu též směřují.
Podobně nové hrozby, jako je informační válka, kybernetická bezpečnost či biologické zbraně. Vývoj jde dopředu obrovskou rychlostí, a proto bychom měli i na tyto oblasti myslet a předcházet nekontrolovatelnému zneužívání těchto fenoménů. Zde můžeme opět konstatovat, že pokud by s návrhem na smlouvu o nešíření těchto zbraní přišla země velikosti České republiky, asi by to nikdo nebral moc vážně. Proto je potřeba vystupovat pod společnou hlavičkou a snažit se podobné věci řešit především na půdě EU nebo NATO a hledat společný postup k jejich prosazení.
Musím říci, že pro mě byl velký zážitek poslouchat takto zkušeného člověka a že to byl velmi dobře vynaložený čas. Doufám, že generál Pavel bude v budoucnu dále sloužit ve prospěch naší země, ať už to bude vojenská nebo politická pozice. Přála bych si více lidí s takto pevnou morální integritou v čele naší země.
Inga Petryčka
